Noční bajkování - Hostivař

Noční bajkování má své kouzlo, jak na 24 hodinových závodech, tak při pozdních vyjížďkách anebo při večerních závodech Petra Polívky. Když připravil před léty první závod na Hostivaři, s nadšením jsem hodila kolo do auta a vyrazila vstříc dobrodružství. Tenkrát ještě jako jediná holka a neuvěřitelně jsem si to užila. XC trať namotaná v místním lesoparku, zpestřená přejezdem po vypuštěné přehradě včetně brodění potoku, opravdu stála za to.

O rok později se Petr činil. Z jednoho závodu byly najednou tři a rovnou seriál lokalizovaný na Hostivařskou přehradu, Krčský les a Točnou. Vzhledem k týdennímu rozestupu mezi závody a mému nachlazení jsem dorazila jen fandit.

Letošní ročník byl tedy v očekávání .Sice již tolik nejezdím, intervaly mi nic neříkají, vysoké tepy způsobují pomalou jízdu. S heslem není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, se dá zvládnout vše. Kluci v práci mému experimentování fandí, se slovy: „Když nám dochází síly, Jitka jede na závod“ mě pouští z práce dříve. Mám tak možnost si v Hostivaři v klidu projet závodní trať, bez stresu se přihlásit, připnout číslo a čip na kolo. Pokecat s hromadou známých a užít si předstartovní pohodu.

Start v půl 8 je zárukou tmy. Na startu nás stojí kolem sedmdesáti, z toho sedm holek. Naděje si nedělám žádné, znám se. Jediný cíl je nedojet poslední. Moje starty jsou vláčné. Panická hrůza z davu lidí a strach ze srážky mne vždy katapultuje do zadních pozic. Stejně ale v nájezdu do terénu zažívám špunt a pár pádů. Pomalu ale jistě se prokousávám závodním polem dopředu, dojíždění červených světýlek motivuje. Užívám si při tom členitost trati - nahoru, dolů, prudká pravá, prudká levá, rychlé rovinky, cyklokrosové vložky, skočky to vše v první části trati. Ta druhá část je ze začátku obohacena skočky, peprný panelový výjezd je oslazen rychlým sjezdem na hráz a už se závodník ocitá v cílové rovince a jede do dalšího kola. Holky jedou kola tři, pánové čtyři.

První okruh je ve znamení mého dojíždění dalších závodníku, druhé kolo jedu až do nájezdu do druhé smyčky osamoceně, jen sleduji světýlka v lese. Kousek za skočky mne dojíždí první muž, Milan, následně Vašek a v panelovém stoupání další závodníci. Jsem samozřejmě slušná a dávám klukům prostor na průjezd, stejně jako na křížení smyček pouštím rychlejší závodníky.  Do posledního kola jdu s elánem. V první smyčce mne dojíždí fandící Tom, že jedu hezky a že jedu na bednu, což pobavilo. Následně mě dojížní Jonti, a protože se mi nezdá, že jede nějak rychle, snažím se ho hákovat na rovnějším úseku. Teda o hákování tři metry za jezdcem se nedá mluvit, prostě jsem jen zrychlila a ono to kupodivu jelo. Projíždím v jeho závěsu cyklokrosové vložky a s nájezdem do druhé poloviny trati mi mizí z dohledu. Naposledy do panelové stojky, hravého sjezdíku a na jistotu do cíle.

Výsledky:

Ženy
1. Klára Křížková
2. Alžběta Pourová
3. Fejola Ště Nestlerová
4. moje maličkost

Muži
1. Milan Černý
2. Václav Šuser
3. Jan Kec

Veteráni
1. Míra Svoboda
2. Míra Mestek
3. Jiří Hampejs





Noční závody mají kouzlo, atmosféru a dávají bajkování jiný nádech. Rozhodně stojí za vyzkoušení. Klidně už následující středu.

Stránky závodu http://omexym.cz/xc-night/index.php
Fotky od Markéty http://mmast.rajce.idnes.cz/Trek_Night_Serie_Hostivar_2013/