Blouznění
„Kolik lidí by si ušetřilo tápání ve tmě, kdyby si předem ujasnili, co vlastně chtějí“ Aneb co všechno jsem byla schopna dostat do básniček když mi bylo 21, 22 let Hádanka ... bez konce a začátku, tam kde se modlí pozpátku, ve věčném světle bez Slunce, kdo podobá se Medunce? Pyrmont Stojí na mostě a kouká do hluboké temnoty. Připadá si jako ve snu. Dává si na uši sluchátka. Houkající sirénu v dáli již neslyší, jen burácení bubnů. Rozpřáhne ruce a odráží se. Letí. Konečně. Jako pták. Volným pádem Jen bubny, slaný vítr a smích… Tma Naučila se neptat se mužů na city naučila se neukazovat jim ty své jak v jedné básni je v lásce vyhrává ten, kdo rád má míň Zda chutná Medunka jako med Zda tulivá je jako medvěd TO zůstává zamknuto a schováno. Neodemkne své srdce ani slzu neuroní maska bez úsměvu jen tvář, žádný cit pak ji možná bude líp. Sněhurka Jak bez života, bez dechu spanilá princezna, hledá útěchu našla si prince, snad, není jisté,