Kniha 100 statečných. Víkendový maraton.

Když máte alergii na sluníčko, horko Vám nedělá dobře a na víkend hlásí pokořování teplotních rozdílů, je to pech. Člověk si neužije.


Když pak do toho od bývalého kolegy na Facebook čtete, že hledá na víkend přepisovatele rozhovorů pro plánovanou knihu. Tak si říkáte, proč se nevrátit do starých časů. Slovo dalo slovo a já se tak na víkend stala součástí maratonu Radiožurnálu v projektu 100 statečných. Uníkátním projektu 100 rozhovorů za 52 hodin s Lucií Výbornou a Honzou Veselým. 


Jsem ráda, že se projekt povedl a že snad ta troška mé práce pomohla k úspěšnému konci. Více o projektu na www.rozhlas.cz.

A info o knize: Kniha 100 statečných je v prodeji. Maraton rozhovorů vyšel v rekordním čase

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Já a chemoterapie

Obrázek
Tak je to tady. Mám za sebou poslední chemoterapii a už mne budou čekat jen veselejší zítřky. Tělo  se pomalu dostane ze stresu, které mu tento jed vyvolal a já se těším, že se budu cítit den ode dne líp. Nedávno Petr Hübel napsal Dotazy a odpovědi o své léčbě a já si je četla v době, kdy jsem trpěla po chemu. A protože jsem si při první chemoterapii napsala, jak jsem to prožívala, tak jsem si poznámky dělala i letos a tady je, jak vypadal můj tří týdenní cyklus. Jak to bylo se mnou Den D aneb den, kdy jsem strávila dopoledne na onkologickém stacionáři a do žil mi kapal docetaxel a tento den byl jednou za tři týdny. Ráno jsem si koupila v Kavárně snů kafe s sebou a vyrazila do čekárny na osmou hodinu. Ohlásila jsem se sestřičce, ta si v ordinaci zkontrolovala můj krevní obraz. Kdyby nebyl v pořádku, udělal by se odběr z prstu, zda se hodnoty zlepšily a je možno pokračovat. Já mezitím čekala v čekárně na konzultaci s Mudr. Musím říci, že jsme utvořily s dalšími pacientka
Další informace

Rakovina. Návštěva, která neklepe.

Obrázek
Nový rok 2014 začal slibně. Hodně projektů, hodně energie a hlavně dobrá nálada a optimismus. I když byly první měsíce náročné, hodně času padlo na práci, i tak jsem měla hodně času na kolo a během února zredukovala aktivity tak, aby mi zůstaly jen ty, které pro mne měly smysl. Přeci život je krátký trávit čas něčím, co člověka nebaví. Byla jsem spokojená. Po letech jsme si s Tomášem naplánovali jarní silniční tréninkový kemp v Toskánsku a já se těšila. Trávila jsem více jak 20 hodin týdně sportem a byla plna energie do nových plánovaných změn v životě. Vše běželo jak mělo, až do jednoho návratu ze silničního tréninku, kdy jsem začala krvácet mimo cyklus. Nenechala jsem to plavat. Neříkala jsem si, je to jen přetrénování, že to není nic vážného a objednala se k doktorovi na vyšetření. Nejsem hypochondr, ale zdraví není něco, co si nezaslouží pozornost. Diagnoza Dalo by se říci, že se jednalo o pravidelnou preventivní prohlídku, bohužel z děložního kanálku vykukoval ú
Další informace

Blouznění

Obrázek
„Kolik lidí by si ušetřilo tápání ve tmě, kdyby si předem ujasnili, co vlastně chtějí“ Aneb co všechno jsem byla schopna dostat do básniček když mi bylo 21, 22 let Hádanka ... bez konce a začátku, tam kde se modlí pozpátku, ve věčném světle bez Slunce, kdo podobá se Medunce? Pyrmont Stojí na mostě a kouká do hluboké temnoty. Připadá si jako ve snu. Dává si na uši sluchátka. Houkající sirénu v dáli již neslyší, jen burácení bubnů. Rozpřáhne ruce a odráží se. Letí. Konečně. Jako pták. Volným pádem Jen bubny, slaný vítr a smích… Tma Naučila se neptat se mužů na city naučila se neukazovat jim ty své jak v jedné básni je v lásce vyhrává ten, kdo rád má míň Zda chutná Medunka jako med Zda tulivá je jako medvěd TO zůstává zamknuto a schováno. Neodemkne své srdce ani slzu neuroní maska bez úsměvu jen tvář, žádný cit pak ji možná bude líp. Sněhurka Jak bez života, bez dechu spanilá princezna, hledá útěchu našla si prince, snad, není jisté,
Další informace