M E D U N K A

Prsty kmitají po páčkách. Velkou pilu, malou pilu, házet pastorky na kazetě. Pravá, levá, jeden hupík za druhým. Jsem za půlkou druhého kola dnešního závod, když mi dochází, že se blíží konec. Ne dnešního závodu, ale celého seriálu. Vždyť ještě jedno kolo a jeden závod. Jak mi budou chybět ty reflexní bodíky na stromech, které určují kudy mám jet! A to jsem si na startu říkala, že už to konečně končí. Dneska a ještě jednou a už nebudu muset magořit po večerech v lese. Vše se opět změnilo startovním výstřelem. Jako pokaždé, tak i tentokrát nevynechávám projetí trati před startem. Má to dvě stránky. Dobrou a špatnou. Člověk bohužel, bohudík ví, do čeho jde. Dnešní trať je opět vydařená. Start v Komořanech u korýtka, delší výjezd na letiště a pak jen houpání nahoru dolů po trailech. Nádhera. Velmi hravá trať s místy, které mi nesedí, ale to k tomu patří. Petr vymlíkoval na trati některé úseky z prudších kopců tak, že se jelo prudká levá, prudká pravá a to několikrát za sebou. A todl

Druhý díl nočního závodění nás zavedl opět k Hostivařské přehradě, tentokráte na druhý břeh. Ten je protkán kilometry singlíků a některé jsou opravdu super. Přes den. Pokořit je v noci, v závodním tempu, to bude něco. Hlavně po náročním pracovní začátku týdne a celkem velkým spánkovým deficitem. Stejně jako minulý týden, já na start mířím autem a Tom po vlastní ose. Prezentace probíhá rychle díky přihlášení předem, tedy stačí zaplatit, přidělat čip na vidli, číslo zůstává stejné a vyrazit projet si trať. O proti minulému týdnu na okruhu chybí cyklokrosové vložky a trať je z 90% vedena po singlech, asfaltových přejezdů je zde minimum, což je super. Hravost singlů je doplněna blbnutím v klopenkách a rozhodně není čas na nudu. Rozhodně okruh, který stojí za to si projet i mimo závod. Aby se závodní peleton roztrhal před nájezdem do terénu, je první kolo zkráceno a k roztrhání slouží asfaltka.Následně 3 plné kola pro holky, 4 pro kluky. Startuji spíš ze zadních pozic, do předu se n

Když člověk hodně sportuje nebo nosí oblečení, které nechce, aby se praním zničilo, řeší základní otázku. V čem prát. Na trhu existuje řada pracích přípravků na sportovní oblečení či na jemné tkaniny, ale taky existuje jeden přípravek, který používaly již naše babičky. Mýdlo s jelenem. Připravit si sliz na praní z mýdla je velmi jednoduché. Stačí si v drogérii koupit kostičku mýdla s jelenem, pytlík sody a doma se pustit do vaření. Soda vodu změkčí a špína se lépe rozpouští. Ingredience na 9 litrů pracího prášku: 1 mýdlo s jelenem 500g sody 2 4,5l nádoby od tekutého pracího prášku voda Mýdlo nastrouhat na hoblinky a rozpustit spolu se sodou v teplé vodě. Rozpouštím v 10ti litrovém kýblíku, kdy kýblíku hoblinky rozpouštím v 5ti litrech vody a po rozdělení do nádob spravedlivým dílem dolévám vodu po okraje. Během tuhnutí slizu s nádobami čas od času protřebu, aby mýdlo neztuhlo v jeden blok. Pro dávkování do pračky používám nádobky, které byly součástí nádob tekutého pracího

Noční bajkování má své kouzlo, jak na 24 hodinových závodech, tak při pozdních vyjížďkách anebo při večerních závodech Petra Polívky. Když připravil před léty první závod na Hostivaři, s nadšením jsem hodila kolo do auta a vyrazila vstříc dobrodružství. Tenkrát ještě jako jediná holka a neuvěřitelně jsem si to užila. XC trať namotaná v místním lesoparku, zpestřená přejezdem po vypuštěné přehradě včetně brodění potoku, opravdu stála za to. O rok později se Petr činil. Z jednoho závodu byly najednou tři a rovnou seriál lokalizovaný na Hostivařskou přehradu, Krčský les a Točnou. Vzhledem k týdennímu rozestupu mezi závody a mému nachlazení jsem dorazila jen fandit. Letošní ročník byl tedy v očekávání .Sice již tolik nejezdím, intervaly mi nic neříkají, vysoké tepy způsobují pomalou jízdu. S heslem není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, se dá zvládnout vše. Kluci v práci mému experimentování fandí, se slovy: „Když nám dochází síly, Jitka jede na závod“ mě pouští z práce dříve. Mám tak