Rakovina po třetí
" Jestli se ti bude chtít. Až prostě budeš mít chuť a slinu, napiš o sobě a kole. Snad ani ne, jak jsi začínala, ale jakou ti dává energii v čase, kdy řešíš takovýhle, pardon za ten výraz, ale životní sračky. Určitě se po světě (českém) toulají holky, co mají trápení. Menší, ale přitom jim připadá neřešitelné. Třeba to někoho nakopne ." Napsala mi před pár dny Kája. A má pravdu. Je to pár dní, co jsem si četla článek od Kačky , abych se namotivovala, že nejsem jediná, kdo bojuje o život. Je mi pár týdnů 36 let a rakovina ke mne zavítala již potřetí. Nehroutím se, nelituji se, nefňukám, ani neřeším proč já a co jsem komu udělala. Rakovina zase přišla, je tu a já nemám v plánu nechat ji poslední slovo. Mám hodně plánů, snů a o život chci bojovat, nic jiného nepřichází v úvahu. Mám kolem sebe super lidi, kteří mi v této cestě pomáhají. Rodina, kamarádi, kolegové v práci a hlavně doktoři. A hlavně mám po svém boku toho nejlepšího mužského. Nikdy jsem nebyla gaučový povaleč